Erwin Rommel
Jedná se o vzorovou stránku !!!
Text do stránky,příspěvku si vložíte v Příspěvky - Erwin Rommel
Erwin Johannes Eugen Rommel (15. listopad 1891, Heidenheim – 14. říjen 1944, Herrlingen), známý též jako Pouštní liška (německy Wüstenfuchs, případně anglicky The Desert Fox), byl nekonvenčníněmecký polní maršál považovaný za jednoho z nejlepších polních taktiků druhé světové války.
Proslavil se jako velitel tzv. Divize duchů během tažení Francií v roce 1940, jako velitel Afrikakorpsu v bojích o severní Afriku a nakonec jako inspektor Atlantického valu a jeden z velitelů čelících invazi. Po neúspěšném atentátu na Hitlera v roce 1944 byl donucen spáchat sebevraždu.
Jeho obraz visí na Stěně největších tankových velitelů amerického Pattonova muzea jezdectva a tankových vojsk, která má symbolizovat pět nejlepších tankových velitelů historie: Mošeho Peleda, George Pattona, Creightona Abramse, Israela Tala a Erwina Rommela.
Obsah[skrýt] |
[editovat]Mládí
Rommel se narodil 15. listopadu 1891 v Heidenheimu an der Brenz jako druhý syn ředitele gymnázia v Aalen Erwina Rommela († 5. prosince 1913) a dcery významného württenberského politika Helene von Luz. Měl tři sourozence: Gerharda, Helene a Karla. Podle vlastních údajů prožil obzvlášť příjemné dětství, když si každý den mohl hrát v rozlehlé rodinné zahradě. Mladý Rommel se chtěl stát leteckým inženýrem (už ve čtrnácti letech zkonstruoval Rommel spolu s jedním kamarádem letuschopný kluzák)[zdroj?], ale otec ho postavil před jednoznačnou volbu: buď se stane po jeho vzoru učitelem, anebo důstojníkem. Po ukončení studia na reálném gymnáziu ve Schwäbisch Gmündu v roce 1910 nastoupil jako kadet k místnímu 6. württembergskému pěšímu pluku König Wilhelm I. č. 124 ve Weingartenu. Po třech měsících byl povýšen na desátníka a po dalších šesti na četaře. V březnu 1911 byl poslán na důstojnickou školu ve městě Gdaňsk. O rok později dokončil vojenskou školu (Kriegsschule) a následovalo povýšení na poručíka. Během svého působení v Gdaňsku se seznámil i se svojí budoucí ženou Lucii Marii Mollin, se kterou se roku 1915 veřejně zasnoubil a o rok později oženil. Vedle syna Manfreda (*1928) - pozdějšího stuttgartského starosty - s manželkou Lucií, měl i nemanželskou dceru Gertrud se svojí další, dvacetiletou láskou Walburgou Stemmer, což dlouho držel v tajnosti.
[editovat]První světová válka
Na počátku 1. světové války byl Rommelův pluk povolán na západní frontu (stalo se tak 2. srpna 1914). Rommel však setrval ještě v kasárnách, kde čekal na posily, k pluku se připojil až o několik dní později. 3. srpna sdělil své sestře, že má nemanželskou dceru, jejíž matce má být v případě smrti vyplacena jeho pojistka, a žádal ji, aby jí pomáhala, pokud by padl.
Rommel bojoval postupně na západní frontě, v Rumunsku a na italské frontě. Odpočátku projevoval nekonvenční myšlení a velkou odvahu, za což byl vyznamenán železným křížem II. třídy. V září 1914 byl zraněn na noze, když se poté, co mu došly náboje, sám s bajonetem vrhl na tři Francouze.
Na konci roku 1916 byl přeložen k Württemberskému horskému praporu, součásti Deutsches Alpen Korps (Německého alpského sboru), s nímž bojoval na východní frontě v oblasti Sedmihradska proti Rumunům. V květnu 1917 následoval přesun na italskou frontu. Rommel se v rámci bitvy u Caporetta účastnil útoku na klíčový bod italských pozic, Monte Matajur (říjen 1917), který se svými muži i přes přesilu obránců dobyl a zajal několik tisíc Italů. Za tento úspěch bylo předem přislíbeno udělení nejvyššího německého vojenského vyznamenání Pour le Mérite, ovšem v první fázi došlo k omylu, kdy byl vyznamenán jiný velitel, který dobyl jiný vrchol. Po Rommelově rozhořčeném protestu však bylo vyznamenání uděleno i jemu.[1]
V lednu 1918 byl Rommel z fronty odvolán a přidělen do štábní funkce na Generálním velitelství zvláštního nasazení č. 64., 18. října byl povýšen do hodnosti kapitána.[2]
Vytvořena nemodifikovaná kopie z
http://cs.wikipedia.org/wiki/Erwin_Rommel
k článku se vztahují licenční podmínky
http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0
